xom`s pinion - Tom Hnatovsky Blog
HP nx8220 Review? Recenze? Zkušenosti!
Na pohled
Hewlett Packard nx8220 notebook je dle výrobce určen malým, středním podnikatelům, kteří žádají dostatek výkonu, výdrže a design těla, za který se nebudou na jednání stydět. Za nx8220 se majitel opravdu nemusí stydět – materiál, ze kterého je vyroben vnější plášť je plast, ale skoro bych se vsadil (i když se normálně nesázím), že je to plast s příměsí nějakého kovu – příjemně chladí a v rukou mám pocit, že to něco vydrží. Na první pohled zajisté zaujme tvar. Notebook je kvůli širokoúhlému displeji značně široký, co HP přidal na délce, tak ubral na hloubce a šířce.. Oproti mému staršímu notebooku je nx8220 v zavřeném stavu stejně vysoký jako klávesnice Travelmatu v rozevřeném stavu. Další věcí, která na těle zaujme je jeho skosení směrem dopředu a mírný sklon klávesnice, sice to není tak viditelné jako u Vaia B1XP, ale je to tu a přispívá to pohodlnému psaní..
Otevíráme kryt
Víko notebooku je zajištěno dvěmi zobáčky, které jsou zasunuty do hlavního těla, a otevírají se jedním „šoupacím“ tlačítkem.. Klouby víka kladou vcelku odpor a v otevřeném stavu se vám LCD neviklá. Upevnění displeje vypadá opravdu kvalitně. Klávesnice je rozměrná s velkým backspacem i enterem a shiftem, kdyby byla tato tlačítka malá, asi bych si jen tak nezvykl. Levý control je na kraji přístroje, to je také dobře (mnoho notebooků má úplně na kraji tlačítko fn). Subjektivní pocit ze psaní je velice dobrý. Tlačítka nejsou úplně plochá, mají příjemný dezén. Trochu hůře jsou čitelné popisky funkčních tlačítek, která mají modrou barvu a mírně splývají. Díky šířce přístroje si vývojáři mohli dovolit nechat F tlačítka sdružená po čtyřech, jako na klasické klávesnici. Na mém předchozím Aceru jsem si zvykl na Page Up/Down tlačítka hned vedle šipky nahoru a bál jsem se, že mi to bude chybět, ale chyba lávky, s HP nemusím kvůli této funkci sahat navrch klávesnice, ale stačí mi podržet fn a šipku dolů/nahoru pro Page Dn/Up nebo šipku vpravu/vlevo pro Home/End.
Skvělý taktéž touchpad, který stejně jako klávesy nemá rovný povrch a na pravé straně má prostor vymezený pro scrollování stránky jako kolečkem myši, ale v tomto případě pomocí vašeho prstu. Dvě velká gumová tlačítka nekladou skoro žádný odpor a výborně se mačkají – rychle jsem si na tento systém náhrady myšky zvykl. Přímo pod displejem se ještě nachází 7 tlačítek – jediné z nich je stříbrné – tím se zapíná/vypíná počítač. Ostatní tlačítka jsou černá, stejně jako okolí. Prvním se zapíná HP utilita pro správu klávesových zkratek, dalším se zapínají Bluetooth, wifi, třetím prezentace (nastavíte si libovolný program a soubor, který se v tom programu spustí), vypnutí hlasitosti a zbylé dvě regulují hlasitost. Stavové diody se nacházejí na přední hraně vlevo (v několika fórech si lidé stěžovali na ostré rohy kolem diod a podrápaná zápěstí, já mám tento prvek zabroušen a jsem přesvědčen, že se o něj nezraním.)
Konektory
Levá strana skrývá jeden USB port, síťovku, modem, Firewire, S-video, jeden PCMCIA slot a čtečku na karty SC a SD. Na pravé straně je multibay slot, ve kterém je DVD vypalovačka, která zvládá i čtení DVD-RAM disků, to velice ocením, protože na DVD-RAM zálohuji fotografie. V balení byla přibalena záslepka, pokud bych chtěl cestovat na lehko bez mechaniky, což by mi počítač zlehčilo o cca 200g :o) Do multibaye se dá také doinstalovat přídavné baterie, o které bych možná do budoucna zauvažoval, pokud budu trávit hodně času na cestách. Vedle vypalovačky jsou další dva USB porty a jacky na sluchátka a mikrofon. Na zadní straně je pouze konektor napájení a VGA. Vepředu pod diodami je ještě schován infraport.
Výkon
Po stránce výkonu jsem se strojem maximálně spokojený, běhá velice rychle a zvládá i náročnější grafiku, to hlavně díky integrované ATI x600 grafické kartě na PCI Expres. Procesor Intel Centrino s taktem 1800MHz je velice silným srdíčkem celého systému, akorát asi budu přemýšlet nad rozšířením paměti na 1GB (za stávajících 512MB). Moc se mi líbí celková konektivita, připojím se doma do wifi, v práci, telefon přes modrozub.. prostě paráda a nepotřebuji žádné kabely. V souvislosti s wifinou bych vyzdvihl hodně silnou anténu, která má podstatně lepší příjem než další notebooky, se kterými jsem kdy přišel do styku. Jedna věc, kterou notebook má a ihned jsem ji vypnul, je senzor, který upravuje jas displeje podle okolního světla – moc dobře nefungoval. Kapitolou sama pro sebe je ohromný 15,4“ displej, který má rozlišení 1680x1050. Radost na něm pracovat, zvláště když se vám na něj vejde spousta informací – např. pohodlné při editaci videa. Co se ale na displeji nepovedlo je podsvětlení, které je v rozích méně homogenní. Podél klávesnice se nachází dvojice repráčků, které na notebookové poměry hraji vcelku kvalitně.
Výdrž
Nabil jsem plně svou novou hračku a vyrazil do školy na maraton přednášek. Přednášky jsem zapisoval do notepadu a popisek k symbolu baterie v trayi mi říkal, že vydržím psát ještě necelých pět hodin. Celý den jsem nedělal nic jiného a nakonec jsem vydržel psát zhruba 3 hodiny čistého času (zapnutý počítač) a ikona s baterkou říkala, že ještě tak dvě hoďky může.. V době psaní se procesor podtaktoval na nějakých 300MHz (i některé telefony běží na větším taktu), což příznivě ovlivnilo spotřebu.. S posloucháním hudby a datlováním přes Word vydržím pracovat přes 3 hodiny, prostě výdrž mi absolutně stačí a v tomto směru jsem absolutně spokojen. Další pochvalu vedu k tichosti počítače – když se trochu zapotí, tak hlučí, ale hlučí potichu, neruší okolí. To starý Acer hučel jak, kdyby ho chladila turbína letadla..
Mám ho rád, rád s ním pracuji, jsem spokojený a to je dobře.. :o)
Aneta Langerová s novým webem
Po delší době jsem zavítal na stránky Anety Langerové a zůstal jsem zírat. Zmizel chladný flashový web, který zpěvačku představoval jako tu, která vyhrála Superstar a velkou hvězdu, a objevil se webík, který je hravý, barevný, přehledný, s podstatně více informacemi a Anetku představuje v rovině, ve které se mi moc líbí. Zpěvačka je díky této prezentaci více lidská, více vzdálená od té hudby, která dbá hlavně na to, jak člověk vypadá..
Celý design má na svědomí kytarista-výtvarník, který hraje s Anetou – Maťo Mišík, syn neméně slavného hudebníka Vladimíra (také má web od Maťa) a Kataríny Mišíkové – fotografky, která má na svědomí fotografii Anety v menu stránky.. O zmíněné fotografii v záhlaví (ve flashi) jsem přesvědčen, že není na webu jedna, nýbrž jich je několik a rotují.. Když jsem na stránky přišel poprvé, Aneta ležela na rukou, když jsem přistoupil na web podruhé, abych o něm napsal, Aneta byla vzhůru usmívala se..
Grafické ztvárnění stránek se mi moc líbí a budu se těšit na další CDčko, které bude doufám blíže kapelám Divokej Bill nebo Tata Bojs (čemuž by mohlo nasvědčovat složení doprovodné kapely). Prostě mám dost princezen popu a Aneta má energii, má sílu, odhodlání udělat spoustu věcí jinak, že budou staří dinosauři české hudby koukat.. :o)
Disketovka, pevný disk a horké chvilky
Zhruba před měsícem jsem si koupil nový case Thermaltake Soprano na počítač, měl jsem velikou radost. Trvalo nějakou dobu než jsem systém rozchodil, neplechu v napájení dělala disketovka, tak jsem ji bez milosti zasunul do skříně, s vědomím, že za poslední rok jsem disketu použil asi dvakrát, tudíž jí již nebudu potřebovat..
Škaredě jsem se zmínil.. Ve středu přijdu domů, pustím počítač, Windows startují, ale nějak dlouho, nekonečně dlouho.. Zjišťuji, co se stalo.. Přede mnou byl na počítači spolubydlící Taz, ten vypovídá, že se mu to nepodařilo pustit a tak najel do Stavu nouze a něco tam dělal, ale jen to odcvakal.. Takže jsem byl bez informací, kde by mohlo k chybě dojít.. Odpojuji DVD mechaniky, nic. Vyndavám PCI karty, nic. Odhodlávám se Windows spustit z instalačního CD a nechat si ho opravit. Již jsem zapomněl, že instalace na SATA disky není až tak jednoduchá.. Na začátku se musí zmáčknout F6 k inicializaci SCSI disků a v pozdější fázi se musí do počítače vložit disketa s drivery, neboť win XP drivery na SATA neobsahuje.. Ale disketovka je ve skříni a nešla, vytahuji ji, zapojuji ji, nefunguje mi. Přepojuji a opět, stále dokola. Zkouším mechaniku z jiného počítače, má v tom jiném funguje, jiná v mém nikoliv. Zkouším tu mou v mém a ani ji plně nedosunuji a ejhle – jede.. Nakonec disketovce vadil kousek ohnutého plíšku, který byl pod ní..
Jenže strasti nekončí, instalátor mi suše oznamuje při diagnostice disku, že mám smůlu a nic neopraví, protože mám podělaný disk.. Zkouším to obejít novou instalací, nic.. Neformátuji, protože jsou na disku data, která chci zachovat.. Připojím tudíž druhý disk, také SATA, instaluji a modlím se, abych ten primární disk ještě zachránil.. Tak Windows nabootovaly, disk vidím.. Zálohuji soubory, vše jde jak po másle.. Říkám si, že taky Tazovi zazálohuji uložené pozice, které má u mě v Doomovi – ejhle, adresář Dooma má 2O MB, že by tu někde byla chyba? Nejspíš, po instalaci tato hra zabere určitě více než giga.. Jsem šťastný, že se mi podařilo zachránit spoustu textových souborů, které ihned po doinstalování Nera vypálím.. A disketovka? Radši si ji v počítači nechám, kdoví, kdy zase budu potřebovat do Windows naládovat drivery..